Truhla času.. a když se čas zastaví..

Orig. název: Tímakistan

Autor: Andri Snær Magnason

Překlad: Marta Bartošková

Vydáno: Argo, 2021

Počet stran: 280

Island se obává blížící se ekonomické katastrofy a zhroucení celé společnosti. Na trhu se objeví schránky, v nichž neplyne čas. Lidé se do nich zavírají v naději, že krizi přečkají, aniž by zestárli. Uchylují se do nich i Sigrún a její rodiče. Island se pohrouží do spánku a příroda se pomalu zmocňuje spící země. Kromě zvířat je ale vzhůru ještě někdo… Stařenka Grace a malá skupinka dětí se snaží spáče probudit a vyburcovat je k záchraně světa. Tak se stane, že jednoho dne otevře Sigrúninu truhlu chlapec Marcus a dívku přivede ke Grace. Od ní se Sigrún dozví, že lidstvo postihla pradávná kletba: mocný král dobyl svět a chtěl si podrobit i čas. Svou jedenáctiletou dceru Obsidianu zavřel do časuvzdorné truhly, aby nikdy nezestárla. Králova mocichtivost je však zkázonosná. Podaří se Sigrún a ostatním dětem dávnou kletbu zrušit?

Dnešní recenze se bude týkat knihy, kterou jsem si zamilovala na první pohled. Má naprosto dokonalou obálku! Anotace už byla jen takovým malým došťouchnutím k tomu, abych si byla stoprocentně jistá, že to bude něco pro mě. Kniha Truhla času je sice pohádková, ale věřím že si najde i dospělé čtenáře, jako jsem já. Mezi řádky je totiž napsáno zajímavé poselství, které mě mrazí ještě teď. Stačí se nad příběhem trochu zamyslet...

Takže obálka. Největší lákadlo téhle novinky. Musím říct, že kdybych v knihkupectví kolem ní prošla, musela bych si ji vzít do ruky, protože jen tak přehlédnout nejde. Má nádhernou kreslenou obálku, na které se nachází dívka s havraními vlasy (při čtení zjistíte, že se jedná o jednu z významných postav knihy), a okolo sebe má různě ukrytá vodítka, která se v knize vyskytují. Zvláštností může být jméno autora a název knihy, jejichž písmena jsou vtlačena do obálky. 

Co se týká způsobu, jakým je kniha napsaná, musím říct, že mi ze začátku nesedl. Přišlo mi to zdlouhavé, a prvních dvacet stránek jsem se příliš nechytala a myslela jsem si, že knihu odložím. Pak najednou přišel zlom, a já se začetla. Kapitoly jsou krátké, což mi vyhovovalo a taky je každá jinak pojmenovaná. To mě bavilo, pak jsem v kapitole hledala význam toho, proč zrovna daná kapitola dostala takové označení. Díky tomu, že v knize vystupují převážně dětské postavy, není problém se mezi postavami vyznat.

V knize je zajímavé zkombinování času. Kniha začíná v současnosti, přenáší nás do budoucnosti a v té se pomocí vyprávění příběhů vracíme do daleké minulosti, ve které ještě existovali trpaslíci a princezny. Paradoxně mě nejvíc bavilo vyprávění o princezně Havrantýnce, jejíž otec si nechtěl připustit, že stárne. Zavřel tedy svou dceru do kouzelné truhly, ve které zamrzá čas. Tak si svou dcerku konzervoval x let a připravil jí o život, jaký znala... Kdo by řekl, že o pár set let později truhly zase způsobí problém...

Tahle kniha Vás donutí přemýšlet o současné situaci, a jak moc škodíme životnímu prostředí. Lidem v knize se začal svět sypat na hlavu, všechno se začalo hroutit... Neviděli jinou možnost, než se zavřít do truhel, které jim poskytnout spásu. Lidstvo se mělo probudit v momentě, kdy krize skončí... Jenže konec krize je v nedohlednu...

Ani se nedivím, že tohle je jedna z nejoceňovanějších knih z Islandu. Bylo to nádherné čtení, kde se objevovaly fantasy prvky, ale také současné problémy. Pokud by se tato kniha dostala do rukou dítěti, myslím si, že by mu mohla hodně dát. To platí ale i pro dospělé, já jsem si po přečtení musela dát chvilku pauzu. Šla jsem se projít a přemýšlela. Je mi jasné, že na tuhle knihu jen tak nezapomenu, nejen kvůli krásné obálce, ale hlavně kvůli jejímu poselství.

9/10

Za knihu moc děkuji Kosmasu, kde si Truhlu času můžete také zakoupit!