úterý 22. června 2021

Krása může vraždit


Orig. název: Wolfsbane
Autor: Jill Johnson
Překlad: Boleslav Ryljak
Vydáno: Metafora, 2021
Počet stran: 320

Pronikavý výkřik v poklidné londýnské ulici naruší tiché sobotní odpoledne a spustí sérii událostí, které hluboce ovlivní život jedné náhodné přihlížející.

Eustacia Roseová je profesorkou botanické toxikologie. Doma se s úzkostlivou pečlivostí stará o rozsáhlou soukromou sbírku jedovatých rostlin. Každý den se řídí přísnou a neměnnou rutinou, kdy pečuje o své rostliny, protože v případě sebemenší neopatrnosti jí hrozí reálné riziko smrti.

Eustacia žije sama a každý den připomíná ten minulý. Až do chvíle, kdy z protějšího domu uslyší výkřik a neodolá pokušení zjistit, co se stalo.

Prostřednictvím svého dalekohledu je vtažena do života mimořádně krásné ženy. Brzy zjistí, že se okolo ní pravidelně objevuje několik mužů a postupem času začne tyto muže studovat a vést si záznamy o jejich návštěvách. Počíná si přitom s vědeckou přesností. Každému z nich přidělí přezdívku podle rostliny, jejíž jed má stejný toxický účinek, jaký mají oni na mladou ženu. A postupně si začíná uvědomovat, že je její povinností ji před těmito muži chránit – stejně jako by chránila vzácnou rostlinu ve své sbírce.

Když ale posléze dojde k vraždě, jež má se životem mladé ženy přímou spojitost, a navíc se ukáže, že vražednou zbraní byl jed exotické rostliny, Eustacia se stává podezřelou ze zločinu, který nespáchala.
Aby však dokázala svou nevinu, musí se nejprve vypořádat s démony své vlastní minulosti.

Před několika týdny mě oslovila kniha Květy smrti. Zaujala mě svým názvem, anotací ale především obálkou, která je propracovaná a dokonale sedí k názvu. Knihu jsem si mohla přečíst v rámci spolupráce s nakladatelstvím Grada a Metafora. Mám ráda detektivky, a proto jsem byla zvědavá, jak se mi bude líbit i tato, protože detektivka a protože květiny. Anotace byla lákavá, takže to bylo snadné rozhodování. Do knihy jsem se pustila chvíli poté, co mi dorazila...

Kniha Květy smrti má pevnou vazbu s lesklým přebalem. Za to jsem byla moc ráda, konečně zas můžu jezdit na brigádu, a knihy s pevnou vazbou jsou pro cestování bezpečnější. Sice těžší, ale nemusím se bát, že nějak extrémně ohnu rohy, nebo pomačkám v batohu vazbu. Takže jsem sundala přebal a pustila se do čtení! Přebal je moc pěkný, nechybí rostliny, krev a lebka. Všechno co kniha obsahuje, je vyobrazeno tady.

Začala jsem číst a přišel problém. Nedokázala jsem se začíst. Kniha obsahuje květiny, které mě sice zajímavý, ale taky tu najdete spoustu postav. Ztrácela jsem se v ději, mezi postavami... Nějak jsem v tom nedokázala najít smysl. A vůbec tomu nepomohly krátké kapitoly, kterých je tu opravdu hodně. Vůbec jsem to nedávala, a vlastně jsem se našla až na konci. Posledních sto stran jsem už tušila spojitosti, dokázala rozeznat postavy... a nějak se dostala ke konci.

Čtenáře provází po celou dobu čtení botanička, která si ve svém životě zažila své. Učí také na univerzitě a její specializací jsou jedovaté rostliny. Není proto divu, že jich má doma plný balkón. Upřímně řečeno, když jsem se tohle dozvěděla, tak jsem si říkala, že si to o vyloupení a zločin totálně říká. Botanička je svá, trochu poblázněná, ale jinak fajn postava. Pak se tu objevují i další postavy, ale žádná mi nijak nepřirostla k srdci.

Téma květin je mi blízké. Od té doby, co začala korona jsem si doma vypiplala několik květin, zařídila jsem na balkóně pár truhlíků s bylinkami. Ty jsou skvělá při vaření! Ale na rozdíl od hlavní postavy této knihy jsem se zaměřila na jedlé květiny. Přeci jen, když máte doma psa, na tyhle věci si dáváte pozor. Upřímně nechápu, proč by někdo takovou nebezpečnou sbírku měl doma, nechráněnou. Já bych si to teda rozhodně nezkusila. 

Na knihu Květy smrti jsem měla velká očekávání. Moc jsem se na ní těšila, ale nakonec přišlo velké zklamání. Díky tomu, že je hlavní postava botanička, tak se dozvíte spoustu informací o jedovatých kytkách. Děj byl originální, ale já jsem se do něj zkrátka nedokázala ani za nic na světě dostat. Knihu jsem četla asi týden, a opravdu až ten konec mi poskytl vysvětlení. 


4/10


Za knihu Květy smrti děkuji nakladatelství Grada



1 komentář:

  1. Tak to je smůla... Zrovna nedávno se mi stalo, že jsem se na knihu těšila, měla jsem vysoká očekávání a nakonec mě úplně zklamala.. :/

    OdpovědětVymazat