pondělí 31. srpna 2020

Recenze: Vražda na blatech

Orig. název: Mooresschwärze
Autor: Catherine Shepherd
Překlad: Rudolf Řežábek
Vydáno: Cosmopolis, 2020
Počet stran: 312

Julia Schwarzová o smrti něco ví. Pracuje totiž jako forenzní specialistka na pitevně. Spolupráce s kriminální policií a objasňování násilných úmrtí jsou u ní na denním pořádku. Ráda své případy zkoumá přímo na místě činu.
Když ji kriminální komisař Florian Kessler přizve k nálezu mrtvého těla mladé dívky na blatech, nezaváhá ani chvilku. Nakonec jsou poznatky z místa činu to jediné, z čeho můžou při vyšetřování vycházet. Během přepravy na pitevnu je totiž tělo dívky ukradeno. Rozběhne se pátrání, které ale místo ztracené mrtvoly odhalí další oběť. Julii vrtá hlavou podezření, že by mohlo jít o sériového vraha, přestože provedení obou vražd je rozdílné. Jediným spojením mezi případy se zdají být podivné symboly, které mají obě mrtvé vytetované na břiše. Bohužel je nalezena další mrtvá dívka a pro vyšetřovatele začíná boj s časem.
Pokud nemá být obětí mnohem víc, musí pochopit, proč a jak si pachatel dívky vybírá a jaký význam pro něj mají vytetované symboly.

Během léta se ke čtení příliš nedostanu. Nakonec jsem ale několik knih zvládla, ale převážně pouze na začátku července, a poté už přišly na řadu tábory. Při hlídání dětí se číst příliš nedá, a tak jsem za poslední čtyři týdny skoro vůbec nečetla. Před prázdninami jsem ale stihla ještě jednu skvělou detektivku, Vraždu na blatech. Knihu jsem získala v rámci spolupráce s nakladatelstvím Grada. A o této novince bude dnešní recenze.

Kdo mě už delší dobu sleduje ví, že miluju detektivky. Není snad žánr, který bych četla raději! Ale zároveň se s tím pojí nevýhoda, že jsem vůči nim opravdu kritická. Snažím se nevynechat jediný detail, který by jen malinko neseděl, byl trochu zvláštní... Prostě něco, co se do knihy úplně nehodí. Ale tady mě zaujala anotace, která byla primárním důvodem toho, proč jsem se do knihy pustila. Sériový vrah, který zabíjí podle kódu? Nejlepší zápletka, jakou si u detektivek můžete přát.

Anotace byla hlavní důvod, proč jsem se do knihy pustila, ale zaujala mě také obálka. Je jednoduchá, vyvedená v odstínech černé, bílé a červené. Všechno ještě navíc obzvláštňuje jméno autorky, na horní části obálky ve stříbrné barvě. K mé radosti je kniha ve formátu pevné vazby s přebalem. Mám ráda paperbacky, jsou lehčí a skladnější, ale k detektivkám se mi hodí více pevná vazba. Proto jsem byla ráda, že je to tak i v tomto případě... a pro letní cestování je to další výhoda - žádné poničení, znehodnocená vazba.

Co se mi na knize zalíbilo už po několika stránkách, byla čtivost. Kniha začíná prologem, který mi nahnal husí kůži, a ujistil mě už takhle na začátku, že se mám na co těšit. Děj pokračuje přes padesát, spíše kratších kapitol. Četly se jedna radost, díky délce, přímé řeči a napínavosti. Vše zakončuje epilog, který mě dojal, a zároveň vše šťastně zakončil. Takový konec není pro detektivky úplně obvyklý, a proto se mi kniha zapsala do paměti.

Dalším obrovským plusem jsou samozřejmě postavy. Tím hlavním charakterem je Julia Schwarzová, forenzní specialistka na pitevně. Je mladičká, a přitom se nebojí. Neváhá ani chvilku, a okamžitě se zapojuje do vyšetřování v případě sériového vraha. Během čtení můžeme jasně vnímat i myšlenky vraha, a tak se můžeme snažit společně s vyšetřovateli přijít na to, kdo tím záporákem je. Vrah má vlastní filosofii, a to knize přidává víc temnoty.

Po dlouhé době jsem se konečně dostala ke knize, které mi nahnala husí kůži. Kdybych měla na čtení více času, věřím tomu, že bych ji zvládla přečíst během dvou večerů. Bohužel, události tomu chtěly jinak, a tak jsem na čtení příliš času neměla... Doufám, že teď už se to zlepší. Čeká mě poslední zkouška, psaní bakalářky, vymýšlení rozvrhu a pár směn v práci... Ale chci si už konečně odpočinout. A nejlepší relax je pro mě právě kniha.

Jsem strašně ráda, že se mi kniha Vražda na blatech dostala do rukou. Po dlouhé době to byla detektivka, u které jsem musela zapnout mozek, zatnout zuby a číst. Měla jsem z děje husí kůži, a dost tomu přidávala i neskutečná čtivost, jasně zřetelná na každé straně. Mám doma v záloze ještě jednu podobnou knihu, tak jsem zvědavá, jestli se této aspoň trochu vyrovná! Vraždu na blatech bych doporučila každému čtenáři, který má v oblibě detektivky, stejně jako já.

10/10






2 komentáře:

  1. Docela mě mrzí, že jsem si knihu nevybrala. :) Nevypadá vůbec špatně a souhlasím, že obálka je svým způsobem zajímavá.

    OdpovědětVymazat
  2. Knihu jsem také četla, začátek mi přišel trochu rozvláčný, ale pak se děj rozjel, dostal spád a já se od knihy nemohla odtrhnout. Parádní detektivka. Doufám, že od autorky vyjde u nás více knih.

    OdpovědětVymazat