středa 8. července 2020

Recenze: Bizarní povídky

Orig. název: Opowiadania bizarne
Autor: Olga Tokardzuková
Překlad: Andrej Nechaj
Vydáno: Host, 2020
Počet stran: 229

Svět je čím dál bizarnější. Překvapivé a nepředvídatelné povídky od držitelky Nobelovy ceny za literaturu, díky nimž se budeme na realitu kolem sebe dívat úplně jinýma očima.

Odkud se bere pocit podivnosti? Je podivnost vlastností světa, nebo se skrývá spíše v nás samých? Původně francouzské slovo bizzare znamená „(po)divný, nestálý“, ale také „směšný“ a „zvláštní“.
Právě taková — udivující a mimo všechny kategorie — je nejnovější kniha Olgy Tokarczukové. Deset povídek, každá v úplně jiném prostoru. Volyň během vpádu švédských vojsk, současné Švýcarsko, vzdálená Asie, imaginární místa.
Díky proměnlivému rytmu povídek si čtenář ani na chvíli nemůže být jistý, co se stane na další stránce. Autorka nás vyvádí z rovnováhy, vystrkuje z komfortní zóny a ukazuje, že svět je čím dál méně srozumitelný. Prvky grotesky, černého humoru, fantastiky a hororu odhalují, že nic v realitě není takové, jak to na první pohled vypadá.




Ještě stále doháním čtecí resty, které mi dorazily po karanténě. Jednou z takových knih je novinka Bizarní povídky od Olgy Tokarczukové, kterou jsem si mohla přečíst díky spolupráci s Kosmasem. Je to kniha, která vyšla v březnu v rámci akce Velký knižní čtvrtek. Letos byla tato tradiční akce nadupaná úžasnými tituly, a já měla neskutečně těžký výběr. Bizarní povídky jsem si ale odpustit nedokázala.

Při výběru této knihy mě hodně ovlivnila anotace. Ta slibuje neotřelý čtenářský zážitek. Navíc, obrovským lákadlem je samolepka na obálce knihy, upozorňující, že autorka získala i Nobelovu cenu za literaturu. Obálka je opravdu bizarní a jednoduchá. Zavařovačka, ve které jsou v láku naložené houbičky na nádobí, kopr, mrkev a panáčci na dětský fotbálek. Nebudu lhát, trochu jsem se u ní zasekla a zkoumala, co tam plave.

Když jsem začala číst, tak i přes všechno bizarní, co anotace naznačovala, jsem se nedokázala začíst. Nevěřila jsem tomu, jakou směsici autorka využila pro své vyprávění. Chvílemi jsem nechápala, vracela se, opět se začítala. Kniha má vlastní filozofii, které ze začátku rozumí jen autorka. Aspoň se mi to tak ze začátku jevilo. Ale po přečtení z povídek je dobré si na chvilku sednout do klidu a promyslet si, co tím chtěla autorka říct.

Povídek je v knize rovných deset, a nejsou nijak dlouhé. Kniha je sama o sobě uzounká, a proto ji i s krátkými přestávkami na přemýšlení zvládnete rychle. Kdybych měla více času, pravděpodobně bych si četbu na několik dní rozložila, jednu povídku na jeden den a do toho to celé proložila jinou aktivitou či knihou. Možná to ještě zpětně provedu, po nějaké době se k Bizarním povídkám vrátím.

Jak jsem se již zmínila, každá z deseti povídek má nějaký hlubší význam. Je dobré se nad každým úsekem zamyslet a zkusit si něco přebrat i pro sebe. Jak zmiňuje anotace, povídky mají jediný společný rys, a to oslavu podivnosti světa. Nic jiného společného mezi jednotlivými částmi nehledejte! Já jsem se ještě něco snažila objevit, ale bez výsledku…

Bizarní je opravdu jediné a naprosto přesné slovo, které knihu vystihuje. Některé povídky jsou opravdu natolik šílené, že ani podruhé jsem netušila. Jiné mi naopak seply okamžitě, společně s jejich skrytým významem. Název je jedna z věcí, které se mi na knize líbí. Není nijak vyumělkovaný, za nic se neskrývá a čtenáři jasně říká, co by měl od knihy čekat. Bizarno a povídky, nic víc, nic míň.

Tahle kniha byla obrovským odbočením od toho, co čtu normálně. Opravdu už dlouho jsem nečetla podobnou knihu, a nejsem si ani jistá, jestli bych ji dříve dokázala ocenit. Ani teď si tím nejsem stoprocentně jistá, ale věřím tomu, že poselství, které autorka do knihy zachytila jsem ve většině pobrala, a snad si něco i odnesla. Není to rozhodně jednoduchá kniha, začíst se mi trvalo, ale chápu ocenění, které kniha získala.

7/10

Za knihu Bizarní povídky děkuji Kosmasu!


1 komentář:

  1. Autorka má asi všechny knihy spíše na zamyšlené. Několik let zpátky jsem od ní četla "Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých" a musela jsem se na čtení opravdu soustředit, abych pochopila i skryté významy v textu. :) Ale naprosto chápu, proč vhyrává ceny.

    OdpovědětVymazat