středa 18. března 2020

Recenze: Zloděj čísel (Poslední číslo #2)

Orig. název: Show Stealer
Autor: Hayley Barker
Překlad: Kateřina Cardová
Vydáno: King Cool, 2020
Počet stran: 472

Hošiko a Ben jsou na útěku od chvíle, co při poněkud výbušném závěru Posledního čísla spálili cirkus Silvia Sabatiniho na popel. Ale Benova matka se nezastaví před ničím, aby ho našla a pomstila se. Podaří se jí ho zahnat do kouta, kde je jako lapené zvíře nucený obětovat sám sebe, aby zachránil Hošiko a ostatní. Nejsmrtelnější číslo na světě povstalo z popela, a jestli si Ben myslel, že jako divák nahlédl do jeho nejtemnějších koutů, čeká ho překvapení. Skutečnou hrůzu toho, co leží pod povrchem, totiž zakusí na vlastní kůži, když se sám stane vystupující hvězdou nového cirkusu.


Jestli mám opravdu nějaký čtenářský cíl, tak minimalizovat počet rozečtených sérií, které mám. Ale ono se to těžko provede, když čekáte na postupné vydání celé série. Nikdy jsem nepatřila ke čtenářům, kteří nedočkavě vyhlíží vydání druhého, třetího nebo zkrátka x-tého dílu. Ale v Knihy Dobrovský se v rámci svého nakladatelství do vydávání knih pustili s obrovskou vervou, a já díky nim mám neustále co číst. A dokonce jsem kvůli nim začala i ty další díly vyhlížet!

Na Bookstormingu jsou nám vždycky představeny lákavé novinky, a já odtamtud odcházím se svým seznamem knih, které bych si ráda v budoucnu přečetla, asi tak o stránku delším. Jednou z knih, na které jsem se takhle minulý rok těšila, byla i Poslední číslo, předešlý díl Zloděje čísel. Byla to neskutečná kniha, ale bohužel, končila otevřeně, a druhý díl v nedohlednu. Ten ale vyšel před několika týdny, a já se mohla do cirkusového prostředí vrátit.

Obálka je malinko temnější, ale nevadí. Oceňuji i pevnou obálku s přebalem, a zajímavý font písma. Neskutečné plus, a možná je to i důvod proč je tak oblíbená a všichni si ji chválí, je čtivost. Za to mohou krátké kapitoly, které zřídkakdy překročí pět stránek. Zároveň se střídají ve vyprávění dvě hlavní postavy, Ben a Hošiko. Zdá se mi, že každá kapitola končí malinko otevřeně, aby zkrátka čtenář nemohl knihu jen tak odložit.

Dvě hlavní postavy, Bena a Hošiko, si prostě zamilujete. Jsou to sympatické a statečné postavy, které mají srdce na správném místě. Hodně si toho za svůj život zkusili, jsou opravdu ostřílení po hodně směrech, ale Vás nenapadne je ani na vteřinu litovat. Jsou to silné charaktery, ale to předvedli již v prvním díle. Vyskytují se tu další hrdinové, směs dreků a čistých, bojujících o moc. Za zmínku patří i Greta, Bodžo a Jack. Tito tři jsou po Hošiko a Benovi nejsilnější, a mají rozhodně co říci. 

Musím říct, že už jsem dlouho nečetla knihu, která by mě udržela v noci vzhůru. Zloděje čísel jsem přečetla za necelé dva dny, a to to je zatím nejtlustší knížka, jakou jsem letos četla. Když jsem jí dnes v půl druhé v noci přečetla, nevěřila jsem tomu konci! Už teď jsem zvědavá na další díl, jak bude vše pokračovat.

Je málo druhých dílů, u kterých řeknu, že byly lepší, než první. Zloděj čísel rozhodně lepší je. Sice jsem Poslední číslo četla už před nějakou dobou, ale hned jsem si po prvních pár kapitolách děj vybavila a už jsem jen četla. Mrzí mě jediná věc, a to ta, že jsem knihu přečetla za tak krátkou dobu a chvíli si jí nešetřila. Ale u takhle čtivé bichle to prostě jinak nešlo!

10/10



1 komentář:

  1. Sérii neznám a popravdě mě ani nijak výrazně neláká. Ale naprosto souhlasím, co se rozečtených sérii týče - také bych ráda číslo trošku zkrouhla a nějakou další sérii konečně dočetla. :)

    OdpovědětVymazat