středa 26. února 2020

Recenze: Strážci země

Autor: Tomáš Crlík
Vydáno: Fragment, 2019
Počet stran: 248


Olaw, jeden ze strážců Země, byl probuzen ze sladkého spánku v kmeni svého modřínu. Dozvěděl se, že jeden z dalších strážců není k nalezení, a jeho vždy usměvavý obličej se zachmuřil. V podobě puštíka se okamžitě rozletěl k městu. Divočina i zvěř kolem něj však začaly mizet a on se ocitl v neznámém světě. V patách mu jsou nejen vojáci, ale i okřídlenci chrlící oheň, kteří nemají na Zemi co dělat…



Nevím jak je to možné, ale poslední dobou se stále více setkávám s tvorbou českých autorů. Mám z toho obrovskou radost, protože normálně si četbu vybírám spíše ze zahraničí, a měla jsem roky, kdy jsem se na naši knižní scénu vůbec nepodívala. Nebudu lhát, bylo to cílené. Většina našich knih, které jsem četla, byly propadáky. Kopírování něčeho jiného, jinými slovy, ale s jádrem v podstatě stejným. Ale pak jsou tu perly, které jsou jiné, a mám radost, že mezi ně patří i kniha Strážci země.

Když mi Tomáš Crlík s žádostí o recenzi napsal, byla jsem nadšená. Knihu jsem již dlouho sledovala na instagramu, a opravdu ve skrytu duše doufala, že se ke mně kniha na recenzi dostane. O to moje nadšení bylo větší, když se tak skutečně stalo! Na knize mě uchvátila už jen obálka. Je roztomilá a věřím, že přitáhne pozornost dětských čtenářů, pro které je určena. Už jen první pohled mi stačil, a já na recenzi kývla, bez váhání.

Kniha Strážci země je rozdělena na kratší kapitoly, což jsem ocenila. Také příjemná velikost písma má ode mě body k dobru. A co se obsahu týče... Začátek byl, uznávám, pomalejší. Ale čím dál jsem četla, tím více jsem se začítala, a nakonec jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Autor stvořil překrásný magický svět, který má vlastní pravidla a náležitosti, se kterými čtenáře během čtení poutavě seznamuje.

Hlavní postavou je strážce Olaw. Kdybych ho měla k někomu přirovnat, stoprocentně a bez váhání bych řekla Stromovouse od Tolkiena. Ten ale bohužel neměl takové schopnosti jako Olaw. Olaw se dokáže proměňovat do různých podob, jak do zvířecích, tak i do lidské. Další důležité postavy jsou loprachové. Jsou to ochránci/pomocníci strážců. Jejich přítomnost v knize byla úsměvná, jejich charakteristickou vlastností je šišlání. A když jsem si nějakou scénu představila i s šišlajícím loprachem, neubránila jsem se úsměvu.

Nestává se mi příliš často, že bych četla dětské knihy. Ale když už se k nim dostanu, jsem za to ráda. Je to příjemný únik od normální četby. Vrací mě to zpátky do doby, kdy jsem se čtením začínala, a je příjemné zavzpomínat si. Zároveň se mi tak rozšiřuje výběr knih, které čtu dětem na táborech, kam jezdím jako vedoucí. A Strážce země tímto směrem rozhodně využiji.

Jsem moc ráda, že jsem si knihu Strážci země mohla přečíst. Byl to čtivý a kouzelný příběh, který mě místy dojal, překvapil, a díky šišlajícím loprachům i pobavil. Jediné co mě naštvalo byl otevřený konec knihy... A proto doufám, že se již brzy dočkám pokračování, abych věděla, jak celý Olawův příběh dopadne!

10/10

Žádné komentáře:

Okomentovat