Recenze: Cesta na sever

Orig. název: Il est grand temps de rallumer les étoiles
Autor: Virginie Grimaldiová
Překlad: Šárka Belisová
Vydáno: Cosmopolis, 2019
Počet stran: 280

Co když máme štěstí, které hledáme, přímo na očích? Sedmatřicetiletá Anna, matka dvou dospívajících dcer, se hroutí pod tíhou práce a nesplacených dluhů. S dcerami se potkává jen při snídani, celé dny a večery tráví v restauraci, kde pracuje jako servírka. Život jí utíká přímo před očima a ona ho pozoruje z bubliny, do níž se uzavřela. Sedmnáctiletá Chloé je velmi citlivá dospívající dívka. I když by ráda odjela do Austrálie, cítí povinnost najít si práci a začít pomáhat matce. Láska, kterou hledá u chlapců, nikdy nevydrží. Vždycky se nějak záhadně promění, jako Popelčin kočár po půlnoci. A pak je tu Lily. Je jí dvanáct, je hrozně chytrá, ale lidi příliš nemusí. Mnohem líp se cítí ve společnosti svého potkana, kterého pojmenovala po svém nepřítomném otci. Hlodavci přece opouštějí loď jako první. Když Anna nečekaně dostane výpověď a vysoké odstupné, má dvě možnosti. Splatit všechny dluhy, najít si novou práci a zůstat ve svojí bezpečné bublině. Nebo naložit dcery do karavanu a vydat se na okružní cestu po Skandinávii.

Konečně jsem se po nějaké době propracovala ke knihám, které mi k recenzi poskytlo nakladatelství Cosmopolis. Mám od nich u sebe momentálně tři knihy, a dnešní recenze bude na jednu z nich, na kterou jsem se těšila nejvíc. Přichází období podzimu, který mám nejradši. To sebou přináší bohužel začátek školy, ale taky večery, kdy si zalezu s knihou a budu číst. I přes ošklivé počasí mám tuhle roční dobu nejradši.

Začátek svíčkové sezony, čajů a dýňové polévky jsem tedy odstartovala knihou Cesta na sever. Když mi Bára z Cosmopolisu poslala nabídku knih, vybrala jsem si tři. Dvě podle anotace, a jednu podle obálky. A samozřejmě, Cesta na sever je ta, co mě okouzlila na první pohled. Krásná přecházející obálka je doplněna zlatými detaily, které jsou v reálu ještě krásnější než na fotce. Jedná se ale o paperback, takže tahání na cestách knížka moc dobře nesnáší.

Co mě ale zarazilo byl začátek knížky. Anotace to malinko prozrazuje, ale ne dost, abych na depresivní začátek byla připravená. Postupně se ale všechno obracelo k normálu, a příběh postupoval až do příjemného konce. Co se mi moc líbilo, byly krátké kapitoly, které vyprávěla jak hlavní hrdinka Anna, tak její dvě dcery.

Hlavní postava Anna, matka Chloe a Lily, nemá jednoduchý život. Od rána do večera je v práci, ale ani to nestačí aby pokryla dluhy. V práci dostane výpověď, a proto se rozhodne pro dalekou cestu na sever. Vezme sebou i své dvě dcery, Chloe a Lily. Chloe je skoro dospělá, má trápení s láskou a zmítá se ve svých emocích. Její kapitoly mě bavily nejvíc, byly stručné, a opravdu něco řešila. Pak je tu Lily. Tahleta postava je trochu kapitola sama pro sebe. Lily je jiná, zdálo se mi, že se vymyká ze všech standardů. Právě proto jsem si na ní možná nezvykla a přetrpěla jsem každou její vyprávěcí část.

Kniha ubíhala svižně a rychle, prvních několik stran bylo opravdu těžkých, nebyla jsem si jistá, jestli je to kniha pro mě. Ale pak přišel obrat, já se začetla a přestat bylo nemožné. Co mě ale zarazilo, byl konec. Myslela jsem si, že je všechno jasné, ale spletla jsem se. Nějakým způsobem se autorce povedlo si pohrát s časem a já se do té změti totálně zamotala. Některé pasáže jsem si i musela číst vícekrát, abych tušila o co jde.

Cesta na sever byla rozhodně skvělou volbou pro začátek podzimu. Děj probíhal plynule, díky krátkým kapitolám mi i četba rychleji ubíhala, obálka je nádherná... Prostě paráda. Jen co mě zarazilo byl trochu ten nesmyslný wow efekt, který mě opravdu zmátl. Myslím si, že to tam úplně být nemuselo.

9/10

Za poskytnutí knihy Cesta na sever moc děkuji nakladatelství Cosmopolis!