pondělí 30. září 2019

Recenze: Vzorný syn

Orig. název: The Good Son
Autor: Čong Judžong
Překlad: Petra Ben-Ari
Vydáno: Vendeta, 2019
Počet stran: 320

Jednoho brzkého rána probudí šestadvacetiletého Judžina podivný kovový zápach a telefonát od jeho bratra, který se ptá, jestli je doma vše v pořádku – uprostřed noci totiž volala jejich matka. Judžin nedlouho poté objeví její mrtvé tělo ležící v kaluži krve pod schodištěm v jejich stylovém soulském apartmánu. Předešlou noc si však příliš dobře nepamatuje, jelikož celý život trpí záchvaty a má problémy s pamětí. Vše, co si vybavuje, je chabá vzpomínka, v níž matka volá jeho jméno. Křičela snad o pomoc? Nebo prosila o svůj život? Pro Judžina tím začíná zběsilé třídenní pátrání po tom,co se té noci stalo, ale zároveň odhaluje i tajemství svá a své rodiny. Šokující a návykový psychologický thriller Vzorný syn zkoumá s neuvěřitelnou naléhavostí záhady mysli a paměti i pokroucený vztah mezi matkou a synem.

 Občas se na mě usměje štěstí, a dostane se mi do ruky kniha ještě před finální úpravou. Ve formě recenzního výtisku jsem si mohla přečíst Vzorného syna od knih Dobrovský. Bylo to překvapení, když jsem objevila knihu, která měla vyjít až za několik dní. Je to pro mě vždycky velký svátek, a jakási výzva, stihnout knihu přečíst ještě před vydáním. 

Začíst se byl boj, a musím říct, že se mi to na sto procent nepovedlo za celou knihu. Ke konci už jsem byla zvyklá na styl psaní, tušila jsem co se za jakým jménem schovává za postavu a spřádala neskutečné množství teorií, jak by Vzorný syn mohl skončit. Těhlech teorií jsem měla tolik, ale ani jedna nebyla správná.

Co mi na knize nesedlo, byla hlavní postava Judžin. Nevím proč, ale prostě mi vadilo jeho jednání i rozmluvy, od prvního momentu , co jsem knihu otevřela. Další věcí bylo rozdělení knihy, na čtyři dlouhé části. Ty se sice poté dělily na menší úseky, ale ani tak jsem se do knihy nedokázala začíst. 

Nevím, jestli za to mohla čtecí krize, nebo je to jen knihou. Takhle když si to zpětně vezmu, je to kniha, ke které se už asi nevrátím. Celé vyprávění bylo pro mě zmatené, a jak se postupně odkrývala tajemství hlavního hrdiny, nabíralo to všechno ještě na větším mumraji. Absolutně jsem netušila chvílemi o co jde.

Vzorný syn ode mě nedostane úplně vysoké hodnocení. Kniha mi nesedla a při jejím čtení jsem se spíš trápila, než abych se do ní začetla. Některé části byly záživnější než jiné. Co by mi pomohlo by byly kratší kapitoly... Ale ani to se bohužel nekonalo. Body si kniha zaslouží za epický konec. 

4/10

Za recenzní výtisk knihy Vzorný syn děkuji knihám Dobrovský.



Žádné komentáře:

Okomentovat