neděle 24. června 2018

Recenze: Papíroví duchové

Orig. název: Paper Ghosts
Autor: Julia Heaberlin
Překlad: Bohuslava Nováková
Vydáno: Omega, 2018
Počet stran: 365

Anotace:
Carl Louis Feldman kdysi býval uznávaným fotografem. Poté byl však obviněn z vraždy mladé ženy a následně zproštěn obžaloby. Ve stáří se stal pacientem pečovatelského ústavu pro lidi postižené demencí. Nyní za ním přichází jeho dcera, aby ho vzala na výlet. Carl však netuší, že tato dívka jeho dcerou není a že se do ústavu už nikdy nevrátí...
Starého pána dohnala jeho minulost. Mladá žena za volantem auta je přesvědčená, že muž vedle ní je skutečný vrah, který má na svědomí smrt několika dívek včetně její sestry Rachel. Jejím cílem je zjistit, zda si Carl na vraždy pamatuje, a pokud ano, chce, aby se k nim doznal. Nejvíc jí vrtá hlavou, co se doopravdy stalo s Rachel.


Recenze:
Není to tak dlouho, co spatřily světlo světa Černooké Zuzany, a díky své obálce a hlavně skvělému obsahu se staly hitem. V té době jsem knize nevěnovala pozornost, Ale když jsem uviděla tu nadšenou lavinu recenzentů, a záhy i čtenářů, bylo mi, a vlastně pořád je líto, že jsem se Černookým Zuzanám vyhnula. Možná po dočtení Papírových duchů mě moje volba v minulosti mrzí ještě víc. Každopádně, dnes jsme u knihy Papíroví duchové, za kterou bych chtěla moc poděkovat nakladatelství Omega!



Jak Černooké Zuzany, tak i Papíroví duchové mají neskutečně krásnou obálku, která Vás v knihkupectví praští do očí. Miluji jakoukoli barevnou kombinaci s černou, a tahle květinová s červenou barvou... Nádhera, naprostá trefa! Když jsem knihu rozbalila, hned jsem si ji zamilovala, protože je tak krásná, a dokáže prozářit celou místnost a poličku v knihovně. Nádhera! Papírové duchy a Černooké Zuzany spojuje zvláštní kouzlo. Sice jsou knihy od sebe barevně odlišné, ale styl obálky je stejný. Právě proto poznáte, že k sobě patří a má je na svědomí stejná autorka, a to Julia Heaberlin.


Jak už jsem nepřímo zmínila, byla tato kniha i mým prvním setkáním se spisovatelkou Julií Heaberlin. Právě proto jsem netušila, jak se mi bude kniha číst, a zda nebyla anotace, slibující skvělý příběh, jen pomyslným výstřelem do tmy. Ale moje obavy se rozplynuly hned po krátkém, dalo by se říci prologu. Nebyl oficiálně nazvaný jako prolog, ale schovával se pod slůvkem Předtím. Fenomenálně knihu zahajuje, a ještě lépe ji zakončuje Epilog, tentokrát neschovaný za žádným synonymem. Mezi těmito dvěma krátkými částmi je strhující příběh o 71 kapitolách, které jsou doplněny fotografiemi a deníkovými záznamy hlavní hrdinky.

Za zmínku v této knize stojí dvě hlavní postavy. Carl, a sestra oběti. Právě sestra oběti je hlavní hrdinkou knihy Papíroví duchové. Svým čtenářům tvrdošíjně odmítá prozradit své jméno, ale to Vám při čtení vůbec nebude vadit. Proč? Protože knihu vypráví právě ona, a tak je nepřítomnost jména možná. Tato hrdinka je neskutečně silná, statečná a jde si sebevědomě za svým cílem, kterým je nalézt vraha Rachel, své sestry. Osud jí zavede ke Carlovi, což je starý fotograf trpící demencí. Carl byl obviněn z několika vražd, ale nikdy mu žádnou nedokázali. Carla jsem si oblíbila více než hlavní hrdinku. Byl zábavnou postavou, a dodával knize na čtivosti. Ostatní postavy, které se v knize vyskytly, nebyly důležité, v příběhu odehrály svou roli, a jak se rychle objevily, tak i rychle zmizely.


Co se knize musí nechat je, že jsem celou dobu čtení netušila, jak Papíroví duchové skončí. Vždy když jsem si myslela, že mám řešení na dosah, uniklo. A nebo zhruba v druhé polovině knihy jsem si byla jistá, kdo Rachel zavraždil. Ale dalších deset stránek mi mé přesvědčení vyvrátilo. Bylo to k vzteku, ale kniha díky tomu byla neskutečně napínavá a čtivá. Čekala jsem hodně. Měla jsem v hlavně tolik scénářů o závěru knihy, ale takový konec rozhodně ne. Obrovské, děsivé překvapení!

Mrzí mě, že knihu nemohu srovnat s jejím předchůdcem, titulem Černooké Zuzany. Ale mám je v plánu! Po dočtení Papírových duchů rozhodně. Julia Heaberlin mě příjemně překvapila, její styl mi opravdu sedl jako ulitý. Papíroví duchové jsou knihou, kterou si zkrátka musíte a chcete přečíst. Čtivá, se zajímavým nápadem, napínavá od začátku do konce a se závěrem, ze kterého mrazí.

10/10

Za knihu chci moc poděkovat nakladatelství Omega, kde si můžete knihu Papíroví duchové i zakoupit.