neděle 5. listopadu 2017

Recenze: Listen to my heart

Orig. název: Listen to my heart
Autor: Helena von Zweigbergk, Marie Fredriksson
Překlad: Michal Smrkovský
Vydáno: Omega, 2017
Počet stran: 224

Anotace:
Chci vám říct jen to důležité. Žádné kudrlinky. Prostě tak, jak to doopravdy bylo. Těmito slovy představila Marie Fredriksson se spoluautorkou Helen von Zweigbergk tuto knihu. Její život byl dramatický. Vyrůstala v bídě ve švédské provincii, její rodina byla těžce poznamenána tragickým úmrtím její sestry. Mladá Marie prorazila ve Švédsku již jako dívka a Roxette se brzy stali celosvětově známými.


Můj názor:
Už od mala mě zajímala hudba, a když se pustí rádio, jsem ve většině případů schopná říct o jakou skladbu se jedná. V hudbě můžeme vyjádřit radost, ale i smutek. Prostě veškeré emoce, které v sobě nosíme. Mám tolik oblíbených interpretů.. mezi které patří i Roxette. Když jsem na stránkách nakladatelství Omega uviděla konkurz na knihu o životě jedné výjimečné zpěvačky, vystupující v Roxette, okamžitě jsem se přihlásila. Byla jsem zvědavá, jak v knize za pomoci Heleny von Zweigbergk seznámí čtenáře se svým životem.

Zpracování po stránce grafiky bych si přece jen možná představovala trochu akčnější, ale nakonec jsem si ho oblíbila. S focením na instagram, kam jsem pár fotek s touhle knihou přidávala, to byl celkem boj. Tmavá obálka nejde moc zachytit a světle žlutá písmena nevynikla. Ale pak jsem se s tím poprala, v podobě bílého podkladu! Ale pro někoho, kdo si pod názvem Roxette nedokáže představit ani jeden obličej, je ideální fotografie Marie Fredriksson přes celou obálku. Stejnou, ale zvětšenou fotografii nalezneme i na předsádce knihy.


Několik lidí se mě ptalo, jak je to s Omegou a chybami v textu. Řekla bych, že se to výrazně zlepšilo. Pamatuji si, když jsem četla před rokem jednu knihu a chyba byla téměř na každé stránce. Ale teď je jich opravdu minimum, přeci jen, nejde najít vše. Třeba v Poslední dívce jsem narazila maximálně na tři, a u Listen to my heart to bylo také malé číslo. V tomto případě to nebyly pravopisné chyby, ale vynechání mezer.

Už v předmluvě se setkáváme s Marií Fredriksson, neskutečně sympatickou zpěvačkou, která se se spisovatelkou baví jako se starou známou. Už jen to stačilo k tomu, abych se začetla do knihy o nelehké cestě ke hvězdám. Celou dobu čtení mě doprovázel údiv nad tím, jak se Marie dokázala vypořádat se svou nemocí, a přitom zvládat vše ostatní. Zjednodušeně řečeno, kniha je upřímná, čtivá a dojemná. Může se zdát nudnou a nezáživnou, vždyť je to přece jen životopis. Ale věřte mi, že to tak není. Bez výčitek svědomí můžu říct, že jsem lepší životopis nečetla. Autorka s Marií dobře vychází, a je to cítit z každé stránky jejich společného díla. Občas jsem měla pocit, jako bych seděla někde v kavárně a poslouchala Mariin životní příběh, všechny její pády i úspěchy z první ruky. 


Kniha obsahuje předmluvu, kde nám hlavní aktérka knihy dokáže, že je naprosto obyčejná ale i tak kniha bude mít spád. Po ní následuje několik kapitol, ve kterých se Marie zpovídá ze svého života, který byl hodně akční. Popisuje své dětství, začátky zpívání, seznámení s mnoha lidmi a v neposlední řadě i to, jak se poprala se svou nemocí. Uprostřed knihy si můžeme prohlédnou několik fotografií z Mariina života. Ke každé je přidán popisek s vysvětlením, co se na fotografii odehrává. Kniha končí doslovem, kde je zaznamenám konec Roxette a i nástin Mariina budoucího života. Tím ale kniha nekončí. Jako vítaný bonus je přidán i seznam písní, které jsou pro Marii něčím důležité. Ke každé je přidána Mariina poznámka, čím je pro ni daná píseň významná. 

Jak už jsem napsala, už od první chvíle jsem si Marii Fredriksson oblíbila. I přes všechnu slávu kterou dokázala posbírat po celém světě, si zachovala svojí tvář a rozum. Od první stránky je jasné, že je realistka a nebojí se jít za tím co chce, zároveň je sympatická a statečná. Vážně si nejsem jistá, jestli někdy narazím na lepší životopis.


Četba této knihy ve mě vyvolala smutek, ale zároveň obdiv. Donutila mě k zamyšlení nad tím co dělám a taky nad hudbou celkově. Po přečtení jsem si pouštěla několik písní od Roxette jako třeba právě Listen to my heart nebo It must have been love, a konečně je pochopila.

Knihu byl doporučila každému, kdo miluje zvuk kytary, dunění kopáku a celkově hudbu jako takovou. Jestli nemáte v oblibě v životopisy, nenechala bych se tím odradit. Po několika stránkách na to zapomenete a budete mít pocit jako byste byli na srazu s přáteli. Protože Marie Fredriksson říká jen to důležité, žádné kudrlinky. Prostě tak, jak to doopravdy bylo. 

10/10

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega.
Knihu si můžete zakoupit ZDE