neděle 18. června 2017

Recenze: Nové Pompeje


Orig. název: New Pompeii
Autor: Daniel Godfrey
Překlad: Filip Samec
Vydáno: Omega, 2017
Počet stran: 359


Anotace:
V závodech o kontrolu nad obnovitelnými zdroji energie se jedna z obřích energetických společností dostane ke kontroverzní technologii, jejíž podstatou je schopnost přenášet hmotu z daleké minulosti. Jejím největším tajemstvím se stanou Nové Pompeje, replika starověkého města plná Římanů, kteří byli těsně před výbuchem sopky přeneseni v čase...


Můj názor: 
Cestování časem je zajímavé téma, a mě to k němu vždy táhlo. Historie Pompejí je spletitá a krásná, a když jsem na tuto knihu narazila, byla jsem zvědavá, jak pro mě neznámý autor zvládne tyto dva motivy dát dohromady. Knihu samotnou jsem měla přečtenou rychle, ale s recenzí to bylo horší.. málo času a pořád jsem s ní nebyla spokojená.. Omlouvám se, že to tak trvalo.

Celá kniha mi přišla mixem několika žánrů, sci-fi, historie a nějaké té konspirační teorie. Kniha má dvě dějové linie, které se od sebe dost liší. Na jedná straně Nick, zvídavý historik, a na druhé Kirsten, možná mrtvá, možná živá. Tyto dva pohledy se střídají v krátkých kapitolách, a postupně se prohlubují a odkrývají svá tajemství. Samozřejmě to může případné čtenáře trochu zamotat, jako mě. Občas jsem netušila proč a jak, a některé souvislosti mi docvakly až na konci.


Už jen obálka vypovídá, že cestování časem nebude jenom tak. Ve vrchní straně přesýpacích hodin moderní město, ve spodní aktivní sopka.. To svým čtenářům slibuje neobyčejný historický příběh, kde spolu bude bojovat současnost s minulostí. Bohužel mi přišlo, že celý nápad nebyl dotažený k dokonalosti.. Pořád  tam něco chybělo, ať už napětí nebo vykreslení postav. Autor vše popisuje celkem stručně, a když se pustí do popisné části, zase z ní brzy uteče. Ze začátku se děj nedá předvídat, ale když si zvyknete na styl psaní, cíl knihy je celkem jasný, což mi docela vadilo.

Postav se zde vyskytuje několik, ale opravdu k představení je jen Nick a Kirsten. Nick je tahounem celého příběhu. Inteligentní, zvědavý, milý a sympatický. Z nelehké situace, do které se dostal dokáže udělat svoji výhodu, a už jen kvůli tomu Vás přinutí číst dál. Na Kirsten jsem si nedokázala udělat názor, přišla mi taková nijaká. Balancuje mezi hranou života a smrti, a snaží se získat zpět svůj již neexistující život. Její příběh jenom dokresloval hlavní děj, ale rozhodně jsem se u něj nenudila.


Pochvalu si zaslouží několik věcí: obálka, neokoukané a atraktivní téma, spojení sci-fi s historií, milé postavy, a v neposlední řadě dvě dějové linie, které dávají knize pevný a dobrý základ. Někde jsem zachytila informaci, že bychom se mohli dočkat i pokračování, takže uvidíme jak se příběh Nových Pompejí bude rozvíjet. Rozhodně bych si ho ráda přečetla, myslím si, že autor ještě dokáže předvést své kvality v lepším světle.

Historické knihy moc nečtu, ale zase se jim nijak nevyhýbám. Oproti Medové smrti, kterou jsem si zamilovala (recenze ZDE), mě Nové Pompeje do děje moc nedostaly. Byla jsem z celé knihy celkem zmatená. Zase musím uznat, že je to autorova prvotina a třeba už si s dalším dílem více pohraje.

6/10


Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Omega.
Knihu si můžete zakoupit ZDE.