středa 1. února 2017

Recenze: Stařec a moře

Orig. název: The Old Man and the Sea
Autor: Ernest Hemingway
Překlad: Šimon Pellar
Vydáno: Odeon, 2015
Počet stran: 112

Anotace:
Měl už svoje léta, ale lovit do Golfského proudu vyplouval pořád sám a teď už nechytil vůbec nic celých čtyřiaosmdesát dní. Prvních čtyřicet bral na moře i chlapce. Tomu rodiče řekli, že stařík je salao, a nakázali mu, aby místo s tímhle smolařem jezdil s jiným rybářem, se kterým pak jen za první týden ulovili tři opravdu pořádné ryby. Chlapec viděl, že se stařec každý den vrací s prázdnou, a protože mu z toho bylo smutno, vždycky mu aspoň pomohl odnést svinuté šňůry, hák s bodcem,harpunu a stěžeň s navinutou plachtou. Byla záplatovaná pytli od mouky a sbalená vypadala jako vlajka signalizující přiznání porážky.


Moje recenze:
První kniha která se objevila v roce 2017 na skupině My čteme. Až do půlky ledna jsem si myslela že jí mám doma, ale když jsem balila na hory, kam jsem si ji chtěla vzít, tak jsem jí samozřejmě nenašla. A pak jsem si uvědomila že jsem Starce a moře dala před rokem kamarádce. V knihovně byla půjčená a tak jsem knihu objednala a měla přijít přesně před odjezdem, ale nepřišla. Knížku jsem nakonec dočetla včera. A jak na mě zapůsobila? Tentokrát bude recenze trochu stručná a krátká, ke Starci a moři by se ani dlouhý článek nehodil.

Na Databázi knih zrovna pozitivní ohlasy nemá. Ale podle mě je to tím, že nechápou podstatu příběhu. Ano, kniha je krátká, nemá moc postav. Ale co? Příběh je jednoduchý, ale s hlubokým významem. Bála jsem se, že se mi Hemingway bude číst těžce, ale příjemně mě překvapil formou psaní. Taky postavy jsou vykresleny naprosto dokonale, to platí i pro prostředí a akci která se v knize odehrává. Občas jsem měla pocit, že jsem na lodi se starcem Santiagem. Kniha má schopnost Vás pohltit.

Přiznám se, že mě začátek nebavil. Nechápala jsem co na knize její nadšenci mají. Ale pak, když se Santiago vydal s rybou na cestu, něco se zlomilo a já se nemohla od čtení odtrhnout. Střídali se mi na tváři emoce a měnily pocity. Ne že by mě dohnala k slzám, ale donutila mě chtít si jít za svým snem, cítit naději, a hlavně se nevzdávat.

A právě o tom kniha je. O lidskosti, přátelství a odvaze. O té schopnosti pomáhat druhým která teď téměř vymizela, ale stále v nás dřímá. V tomto příběhu jí zastupuje chlapec, který se o starého rybáře stará, pomáhá mu a tráví s ním čas. Za to že umí rybařit vděčí právě jemu, a snaží se mu to oplatit. Kromě lásky k moři je spojuje ještě baseball, o kterém spolu mnohokrát mluví. Stařec chlapce bere jako svého syna. I když je na moři a mluví sám se sebou, několikrát zalituje, že ho sebou nemá. Stařec je sympatická postava, do které se dokážete na sto procent vžít.

Neskutečně se mi zalíbilo jedno moudro o které bych se s Vámi chtěla podělit:

Jen se mi vyhýbá štěstí. Ale kdoví? Dneska mě třeba potká. Nový den přináší novou naději. 

Stařec a moře je kniha kterou by si měl přečíst každý, i když nemusí někomu sednout. Jsem strašně ráda, že jsem se ke knížce dostala, a už teď vím, že jsem si ji nepřečetla naposledy. 

10/10

Četli jste Starce a moře? Jaký na něj máte názor? A co čtete teď? :)