neděle 29. ledna 2017

Recenze: Půlnoční koruna (Skleněný trůn #2)

Orig. název: Crown of Midnight
Autor: Sarah J. Maasová
Překlad: Ivana Svobodová
Vydáno: CooBoo, 2016
Počet stran: 396



Anotace:
Calaena se stala královou bojovnicí a má za úkol pro něj dělat tu nejšpinavější práci. Ovšem sama dobře ví, že král je mimořádně krutý a jeho chování ovládá tajemné zlo. Proto se snaží odhalit jeho tajemství, ale přitom mu nezavdat příčinu, aby ji podezíral. Rozehrává tak smrtelně nebezpečnou hru, v níž jde nejen o život, ale i o život všech jejích přátel. A jedné noci se stane to, čeho se nejvíce obávala a co její život rozmetá na kousky.





Moje recenze:
Poslední knížka k Vánocům, která mi nijak nezapadá do Čtenářské výzvy od Databáze knih. Ale zapadá do té na počet knih, tak aspoň něco. První díl série Skleněného trůnu jsem si zamilovala a moc jsem se těšila na pokračování. Upřímně jsem nevěřila že by mohla Půlnoční koruna trumfnout první díl. Ale víte co? Dvojka je ještě lepší. I obálka se mi líbí víc, je uvěřitelnější a zaujme už na první pohled, oproti prvnímu dílu, který je docela nevýrazný.

Kniha se čte dobře, díky ději který ubíhá neskutečně rychle. Sice je začátek trochu pomalý, ale pak s kniha získá spád. Těch skoro 400 stránek Vám uteče jako nic. Nechybí láska ani akce, a do světa Celaeny se konečně i pomaličku vrací magie. Takže napínavost se dá rozhodně zaručit. A rozhodně aspoň z pěti skutečností které vyplavou na povrch budete překvapení. U některých jsem kroutila hlavou a u jiných jásala.. ale o co jde Vám prozradit nemůžu.

Příběh se začíná vyvíjet směrem v který jsem doufala, ale autorka mě určitě nějak vyvede z rovnováhy. Třeba se smrtí některých mých oblíbených postav, jako to bylo teď, a nebo naopak do hry vstoupí nějaké nové a ještě dějem pořádně zamíchají. Z toho že má tato série celkově 5 dílů usuzuji, že se máme ještě na co těšit. Jen doufám, že příběh autorka nebude zbytečně prodlužovat, byla by to velká škoda.

Konečně se Celaena ukazuje tak, jak jsme si ji asi všichni představovali. Jako krutou a chladnou vražedkyni, ve kterou se v těch nejvíc vypjatých chvílích mění. Je vyspělejší a chová se míň dětinsky, což je velké plus. Konečně máme pocit že se vztahy mezi ní, princem a Chaolem vyjasnily, ale opět nás autorka vyvede z omylu. Chaol a Dorian jsou tak sympatické postavy, že se jim nedá nic vytknout. Chaol je lidštější a už není tak upjatý, a Dorian se konečně vybarvil. A jen mezi námi, já tušila že v něm něco je! :D

Mezi díly v sérii si chci dát pauzu, a tak si Dědičku ohně přečtu maximálně za dva, tři měsíce. Ale už teď se na ní těším, už jen kvůli tomu, že Půlnoční koruna skončila v dost napínavém okamžiku, a já chci vědět jak to dopadne. Otevřené konce začínají být čím dál tím větší zlo.

Půlnoční koruna má rozhodně co nabídnout, a myslím že každý kdo sérii Skleněný trůn četl mi dá za pravdu. Takže jestli se ještě rozhodujete jestli se pustit do čtení nebo ne, tak to koukejte rychle napravit :)

10/10

Četli jste? Jak se Vám líbila?